Rozvod sporem nastává v případě, kdy si jeden z manželů rozvod manželství nepřeje, popř. není ochoten podpořit společný návrh na rozvod manželství. V takových případech není rozhodování soudu lehké a soudní řízení přináší účastníkům často nepříjemné zážitky. Nutnost dokazovat, že manželství neplní a není schopno plnit žádnou ze svých funkcí, tj. dokazovat skutečnosti svědčící o tom, že manželé spolu trvale nežijí, nevedou společnou domácnost, nemají se rádi, nepomáhají si, nejsou schopni společně vychovávat děti, vede často účastníky ke zveřejňování různých detailů ze společného života nebo z intimní sféry druhého manžela.

Soud přitom v řízení o rozvod nezkoumá jen hloubku manželského rozvratu, ale i jeho trvalost, zejména jde-li o manželství s dětmi. Soud je totiž ze zákona povinen vždy zjišťovat, zda manželství není přes všechna nedorozumění mezi manžely přece jen schopno plnit alespoň jednu ze svých nejdůležitějších funkcí, totiž společnou péči o nezletilé děti a vytváření vhodného a bezpečného výchovného prostředí.

Soud nejprve před samotným řízením o rozvod řeší úpravu poměrů k nezletilým dětem. Pokud neexistuje shoda, opět probíhá rozsáhlé dokazování. Mnohdy jsou děti do řízení před soudem vtaženy a nuceny se rozhodnout, u kterého rodiče chtějí mít zázemí. Netřeba dodávat, že tato „Sofiina volba“ je pro děti veliký stresový faktor. V řadě případů se stává, že druhý rodič navrhuje střídavou péči, kdy tento návrh je podpořen i soudem, ale tato forma péče je dle našeho názoru líbivé, rádoby spravedlivé řešení z pohledu prostého práva. Z pohledu skutečných zájmů dítěte, tedy jeho emoční stability, praktičnosti a nároků na energii dítěte, je řešením pro dítě poměrně zátěžovým. Řada dětí jí pak v praxi obtížně zvládá a stěžuje si, že nemají jednotné zázemí a klid – obecně je tak vhodná pro starší děti. I zde samozřejmě výjimky existují, zejm. vždy záleží na rodičích samotných.
[showhide more_text=“Číst více >>“ less_text=“<< Číst méně“ type=“pressrelease“]

Soud si proto v řízení vyžádá zprávu orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jehož vliv na výsledek řízení je zde naopak značný.  Ve většině případů si vyžádá i vyhotovení znaleckých posudků od příslušných soudních znalců. Toto je pro děti obvykle další zbytečně zatěžující stresový faktor.

Jestliže mezi manžely nastane nesoulad ve snaze o rozvod a péči o dítě, zpravidla dochází k frustrujícím zážitkům, které pochopitelně nejhůře dopadají na samotné děti. V takovém případě je namístě vyhledat odbornou pomoc psychologa a advokáta. Netřeba zřejmě dodávat, že vliv celé rozvodové a následné situace na děti, je o postoji, vzájemné toleranci a schopnosti potlačit své ego obou rodičů.

Nedohodnou-li se manželé ani o majetkovém vypořádání, soud může manželství rozvést, aniž by provedl majetkové vypořádání. Následně může každý z manželů / bývalých manželů navrhnout, aby soud společné jmění manželů vypořádal. Tento návrh musí být podán do tří let od právní moci rozsudku o rozvodu manželství. Jinak platí, že se manželé nebo bývalí manželé vypořádali tak, že:

1. hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá,
2. ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly jsou stejné,
3. ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma; jejich podíly jsou stejné

O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění. Z našeho pohledu stojí za námahu se pokusit dohodnout v kterékoli fázi.

„Mít moc neznamená dělat hrozné věci těm, kdo jsou slabší než ty. Znamená to mít sílu něco takového udělat, ale rozhodnout se, že ne.“  Jodi Picoult americká spisovatelka

[/showhide]